40 let AZNP Kvasiny - Felicia coupe klub cz





Přejít na obsah

40 let AZNP Kvasiny

Články
JAK ŠLA LÉTA ...
Dříve tu byla pila a cihelna. Dnes jsou zde Automobilové závody Kvasiny, s velkou tradicí, která dnes v roce 1974 slaví jubilejní čtyřicátý rok. Na jeho prahu se na výrobním počítadle objevil též významný výrobní a obchodní údaj: vyrobilo se zde 100 000 automobilů, v posledních letech převážně sportovního typu, s dobrým zvukem doma i ve světě. K dobrému jménu nepřišly Kvasiny snadno. Získaly je diky dobře řešeným a kvalitně zpracovaným karosériím. A to bylo a je možné jen proto, že jsou zde nadaní a zruční lidé, kteří si dokonale osvojili řemeslo, dovedou svou práci a věnuji jí všechen um.
Objekty, které stály v místech nynější automobilky, koupil Ing. F. Janeček v roce 1928. Kronika závodu hovoří o tom, že výstavbou pily a dalším rozšířením bednárny byl dán základ pro karosárnu. Výroba karosérií byla v Kvasinách zahájena v roce 1934 typem Jawa 700, vyráběným v licenci DKW. První tři druhy karosérie byly celodřevěné, potažené koženkou, další dvě už byly částečně nebo zcela oplechované. Do roku 1937 opustilo brány kvasinské karosárny 240 karosérií Jawa 700. Už od roku 1935 probíhal vývoj vozu vlastní konstrukce Jawa, trval dva roky a jeho výsledkem byly dva odlišné typy. Do výroby byl připraven vůz Ing. Vykoukala pod značkou Jawa-Minor o objemu 600 cm3. Tento vůz, který si získal oblibu motoristů, se vyráběl v pěti variantách. První byly sportovní kabriolety s plátěnou střechou. Potom přišel na řadu roadster. A konečně limuzíny v několika obměnách. Se vzrůstajícím nebezpečím války se měnila výroba také v Jawě a tedy i v kvasinské karosárně. Postavilo se tu 5400 karosérií pro vojenské verze vozu Jawa. Zatímco se běžně den­ně vyráběly čtyři civilní karosérie, vojenských karosérií včetně příslušenství se dělalo šest až sedm.

Když sečteme kolik do té doby kvasinští karosáři „oblékli" vozů Jawa, dojdeme k číslu 3700. To byl výsledek práce 240 zaměstnanců. Karosérie se dopravovaly železnici do Týnce a Brodců nad Sázavou a tam se vozy montovaly. Minory z této doby potkáváme na silnicích dodnes.

Pak přišla okupace. Vyráběly se pojízdné opravářské dílny, ozvučnice k tlampačům, skříňky na toaletní potřeby, nakonec i dřevěné hračky. Pokud jde o výrobu pažeb k puškám, v tom tedy okupanti moc neuspěli. Místo objednaných 10 000 kusů bylo dodáno jen 360 pažeb.

Větší pozornost se však věnovala ilegálně připravovanému typu vozu Jawa-Minor II (později Aero Minor). Tak spatřily světlo světa dva prototypy a později pět předváděcích vozů. Karosérie byly postaveny na nových, zdokonalených podvozcích. Nestačí však jen automobil postavit, je třeba ověřit jeho vlastnosti. To znamená jezdit po veřejných komunikacích. Zkoušet vozy veřejně před zraky okupantů bylo nemyslitelné. Krycí barva německých vo­jenských vozidel zbavila nová auta nápadnosti. Označení neexistující firmou BWM dovršilo kamufláž. Vozy byly bez dalších komplikací zajížděny. Odvážná hra pokračovala potom dokonce menší přehlídkou kompletních vozů v normálním provedení, která byla uskutečněna v zámeckém parku pro zástupce Jawy. Kvasinští se tak podíleli na přípravě budoucí mírové výroby.
Nový vůz byl důkladně prověřen a mohl se okamžitě po válce vyrábět. Že k plnému využití této možnosti nedošlo, za to samozřejmě kvasinští nemohli. Po celou dobu okupace byla pro vlastní potřebu i pro potřeby sesterských závodů a později i na prodej v samostatném odděleném provozu vyráběna barva a laky, byl též uschováván materiál na výrobu 500 ks vozů Jawa Minor I. Připravovaná výroba vozů Jawa Minor II byla předána do závodu v Letňanech v roce 1948, v roce 1947 skončila výroba vozů Jawa Minor I. Tímto rozhodnutím Čs. závodů automobilových a leteckých se závod ocitl bez programu. Z výroby automobilů zùstala v závodě pouze výroba dřevěných koster karosérií, výroba kování a drobných plechových dílů. Mimoto se vyráběly schránky na nářadí, stojánky, tandemy, stupačky, chrániče kol a drobné díly na motocykly Jawa 250, v letech 1947-48 pak dřevěné stolky pro šicí stroje.
Protože tento různorodý program neodpovídal možnostem závodu ani zájmům pracovního kolektivu, bylo v roce 1947 zahájeno jednání s automobilkou v Mladé Boleslavi o výrobě karosérii pro vozy Škoda. V druhém pololetí roku 1947 byla zahájena výroba karosérií a montáž vozů Škoda Superb. Vzniklo jich na 80. V roce 1948 se začaly vyrábět karosérie roadster pro vozy Škoda 1101, které se staly hlavním programem závodu v letech 1949-50. Od prvního pololetí roku 1951 až do prvního čtvrtletí 1952 se vyráběly karosérie STW pro vozy Škoda 1102. Zbývající část roku již patřila výrobě nové celokovové sanitní karosérie pro vůz Škoda 1201. Se vzrůstajícím počtem karosérií se pak každým rokem ošisťoval výrobní program od ostatní různorodé drobné výroby. Počátkem roku 1950 byla převedena jinam výroba barev a laků, v roce 1952 opustil závod poslední reproduktor. V letech 1953 až 1955 se vyráběly dva typy, a to Škoda 1200 sanitní a Sedan. Sanitní vozy byly v roce 1955 převedeny do AZNP Vrchlabí. V závodě zůstal jen osobní vůz Škoda 1200, známý Sedan, a to až do roku 1958, kdy byl vystřídán ve 2. pololetí novým typem vozu Škoda 450. V roce 1960 to byl již všem dobře známý typ Škoda Felicia a v roce 1961 naběhla škoda Octavia Combi.

BUDOUCNOST - SPORTOVNÍ VOZY
Rok 1958 tedy znamenal výraznou změnu z bran závodu začínají vyjíždět sportovní vozy. Novou éru zahájila Felicia, na tehdejší dobu elegantní, výkonný vůz. O jejich kvalitách svědci skutečnost, že jich dodnes ještě několik tisíc jezdí. Za pět a půl roku se jich vyrobilo téměř 16 000. Po Feliciích následovaly vozy Škoda Octavia Combi. Vzniklo jich do konce roku 1971 45 000 kusů; výroba vyvrcholila v roce 1964, 5628 vozů. Postupným technickým vylepšováním se tento automobil stal velmi oblíbeným. Kvasinští konstruktéři také připravovali tudory typ Š 1100 MBX, které se však vyráběly v Mladé Boleslavi. S dobrou prací dělníků a techniků v AZNP Kvasiny počítaly všechny podnikové prognózy. Vzhledem k dobré tradici se zde nadále vyrábějí varianty základních typů - sportovní vozy. V roce 1969 se již závod připravoval na sportovní vozy řady Škoda 100/110, jejichž výroba měla být zahájena v roce 1970. Použilo se zde podvozku a karosářských prvků ze základního provedení vozu, vyráběného v Mladé Boleslavi. Nová výroba spolu s potřebou zabezpečovat pro trh v dostatečné míře i karosářské náhradní díly a náhradní karosérie vyběhlého vozu Škoda 1000 MB, si vyžádala rozsáhlou ivestičníní výstavbu. Došlo k rekonstrukci starého a výstavbě nového závodu, který po dokončení bude mít trojnásobnou kapacitu.
ROZVOJ VÝROBNÍ KAPACITY
Investiční výstavba v rozsahu kolem 12 000 m provozních ploch objektů lisovny, svařovny, skladů výlisků, komunikací a jiných se postupně dokončovala v letech 1970-71 a umožnila v těchto provozech uplatnění nové technologie, zejména podvěsných dopravníků, těžkých karosářských lisů a jiných prvků, takže výroba kupé Škoda 110 R se v krátké době zvýšila na 20 až 25 jednotek denně, výroba náhradních dílů pak na dvojnásobek. Zároveň vznikly i sociální, správní a ubytovací plochy v rozsahu kolem 2000 m, dokončené v roce 1972.
Rozběhnout sériovou výrobu kupé Škoda 110 R se podařilo již v říjnu 1970, i když nebyly dodány všechny přípravky ze zahraničí. Lisovací a svářecí zařízení bylo z větší části vyrobeno zahranièčími firmami v NDR, Jugoslávii a Itálii. Po ukončení výroby vozu Škoda Octavia Combi v roce 1971 závod pokračuje náhradními díly jeho karosérie, v téže době skončily i dodávky rozložených podvozkù na Nový Zéland, ale v roce 1972 rozšířil svůj program o montáž agregátù Š 110 R a o výrobu některých komponentů karosérií řady Š 100/110 pro náhradní díly.
Mimo plán zavedl výrobu vozů Škoda 110 R kupé s pravostranným řízením pro vývoz do Anglie. Počátkem roku 1973 byla oživena výroba kupé Škoda 110 R modelem 1973 s novými doplňky ve výbavě.
V uplynulém roce 1973 byla dokončena výstavba přípojky vysokého napětí, transformační stanice a rozvodů, které přivedou závodu elektrickou energii. Zlepšují se provozní podmínky v lakovně, zdokonaluje se mechanizace v mezioperační dopravě, lakovna, montáž.
Výstavba a komplexní technický rozvoj závodu AZNP Kvasiny zvýšil v roce 1973 objem výroby zboží o 68 procent ve srovnání s rokem 1969. Pro budoucnost počítá závod v rámci plánů AZNP s výrobou karosářských náhradních dílù a karosérií vyběhlých typů vozů Škoda a s výrobou sportovního vozu, odvozeného od základního typu.
Za uplynulých 40 let vytvořil kvasinský závod řadu významných a náročných karosářských a automobilových výrobkù. Vychoval mnoho odborníkù, specialistù, kteří se dobře uplatnili v čs. automobilovém průmyslu. Výrobky z automobilky pod Orlickými horami svou kvalitou a spolehlivostí mnohokrát proslavily naši republiku v celém světě.

Článek byl převzat a upraven z časopisu AUTOMOBIL č. 5/1974 (pro FELICIA-COUPE KLUB CZ - Ivo Loužecký, 2008)

Poslední aktualizace:

TOPlist
Návrat na obsah